Když zrovna nekreslím, tak sedím a píšu. Venku za oknem je svět. Bezprostřední a nevšední svět plný vůní a barev a taky radosti. Svět, jak ho vnímají děti. Ale může být znovu takový svět i v nás? Já myslím, že ano a stále tam někde opravdu je. Svět dětí je plný představivosti, kouzel, nadšení, smíchu, radosti z nového. Miluji ho. Zkouším ho tvořit. Můj syn mi pomáhá. Chci do něj pronikat hlouběji a čerpat z něj. Chtěla bych tu radost a to...
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://www.fler.cz/blog) zde.