Srdcovníky z Isprajských plání Nad nekončícím oceánem seschlé trávy, kterou jsou pokryty Isprajské pláně se proháněl vítr, který vytvářel dojem zvlněné vodní hladiny. Kam až mé oči dohlédly, nespatřily nic, než jen holý obzor. Dokonce jsem slyšel jak mi vzrušením z onohu zvláštního pocitu nekonečnosti buší vlastní srdce. „ Jak jen tuhle pláň přejdu?“ Nic co by alespoň vzdáleně připomínalo cestu, pěšinu, anebo chodník jsem neviděl. Jen...
Kontakt a celý článek naleznete na serveru (http://www.fler.cz/blog) zde.